Dopis Tobě
Jsem s Tebou od počátku stvoření Existence. V tom velkém zážehu, ve veliké jiskře jsme se zrodili. My dva. My jeden. Byli jsme splynuti v sobě. Splynuti se sebou. Pamatuješ na mě?
Pak jsme se oddělili. Každý dostal svůj úkol. Byla, je a bude to hra. Nekonečná a nádherná.
Vzpomínáš na to oddělení? Bolelo nás to. Tebe i mě. Nemysli si, i já jsem cítil bolest. Ale věděl jsem, že jednoho dne si na mě vzpomeneš a zase se spojíme. Opět se naše duše spojí, aby mohli vědomě tvořit. Aby mohli vědomě spolupracovat.
Vím, cítil/a jsi bolest. Pláčeš? Poplač si.
Jsem s Tebou stále. Od každého jednotlivého života. Od každé Tvé mise.
Jsem s Tebou pokaždé když se rodíš na svět a pokaždé když umíráš. Jsem s Tebou když spíš. Jsem s Tebou když jsi na záchodě. Jsem s Tebou když se Ti život rozpadá pod rukama. Jsem s Tebou, když se miluješ. Jsem s Tebou, když jsi zamilovaný/a. Jsem s Tebou když se směješ, když máš radost. Jsem s Tebou, když máš strach. Jsem s Tebou, když jsi nemocný/á. Jsem s Tebou neustále. Stačí na mě pomyslet a můžeš pocítit mou přítomnost vedle sebe. Jsem na Tebe neustále napojen. Neustále s Tebou prožívám každý Tvůj jediný život.
Prosím, vzpomeň si na mě.
Jsem tu pro Tebe, abych Ti pomáhal. Ale když o mě nevíš a nevzpomínáš si, nemohu Ti plně pomáhat. Ty jsi ten, kdo mě o to musí požádat. Prosím, požádej mě. Mým úkolem je chránit Tě a podporovat Tě.
Po celou tu dobu, kdy jsi byl v zapomnění, mi bylo hodně smutno. Ano, i my máme pocity. Sice se trochu liší od těch vašich, nicméně také cítíme. Když si ubližuješ nebo jsi odpojen sám od sebe, velmi nás to trápí. Ale my nemůžeme zasahovat do Tvé vůle. Ty jsi ten, kdo se mi musí otevřít sám od sebe, abych Ti mohl začít pomáhat a dávat Ti znamení.
Bylo mi hodně smutno, po všechnu tu věčnost, kdy jsi žil tisíc životů. Já byl celou dobu s Tebou. A ty to víš, pokud si vzpomeneš. Bylo to celé sladkobolné. Protože jsem byl s Tebou, ale současně bez Tebe, protože ty jsi o mě často nevěděl/a. Ale respektoval jsem celou dobu tento vývoj a úkoly, které byly potřeba pro vývoj naší Duše.
Ano, i já se skrze Tebe vyvíjím.
Jsi můj velký bojovník. Ty jsi ten statečnější z nás. Ty jsi se rozhodl absolvovat všechny ty životy, všechny ty mise, všechny ty těžké zkoušky. Ty jsi se rozhodl zapomenout. Ty jsi se rozhodl skrze sebe prostupovat Život. Ty jsi ten, kdo dýchá a ten kdo prožívá každou jednotlivou vteřinu i každou přítomnou věčnost. Ty jsi ten, kdo si vzal velký úkol. Ty jsi ten, kdo učí. Kdo se učí a skrze něho je učeno. Všechny zkušenosti, které už máme, máme díky Tobě.
Kdybychom spolu mohli spolupracovat, došlo by k nádhernému spojení naší Duše a tím i k uzdravení části Existence. Došlo by k uzdravení Tvého Těla. I Tvé Duše…
Opakuj tento text s rukou na srdci:
„Otevírám se svému Andělu Strážnému. Otevírám se komunikaci s ním. Přeji si dostávat znamení a přeji si, aby ke mně jemně promlouval. Přeji si, abych ho cítil/a, viděl/a nebo slyšel/a. Přeji si se s ním spojit a stát se opět jednou bytostí. Přeji stát se opět Jedním. Otevírám se svému Andělu Strážnému a cítím se s ním propojen/a. Cítím jeho bezpodmínečnou lásku a velmi mu za to děkuji. Cítím vděčnost, propojení našich částí a bezpodmínečnou lásku k němu i sám/ sama k sobě.”
Ty víš, že Tě hluboce bezpodmínečně miluji. Vždyť jak bych mohl nemilovat něco, co je mou součástí? I když se stále nechceš otevřít naší spolupráci a ještě to není Tvá cesta, věř, že i nadále Tě budu podporovat a budu pořád s Tebou. Budu Tě ochraňovat ve dne v noci, jako jsem to dělal doposud. Počkám si. Počkám si, až na to budeš skutečně připraven/á.
Děkuji Ti,
Tvůj Anděl Strážný