„Byl pozdní večer – první máj – večerní máj – byl lásky čas.“
Jedná se o jeden z nejznámějších pohanských svátků. Slaví se v noci ze 30. dubna na 1. května.
Co se oslavuje?
- Láska
- Partnerství
- Sexualita
- Smyslnost
- Plodnost
„Hrdliččin zval ku lásce hlas, kde borový zaváněl háj.„
Zima už nadobro odchází, v přírodě se začínají párovat zvířata a i lidé jsou omámení vůní květů. Zapalují se ohně, které jsou symbolem vášně, touhy, vnitřního zapálení a také Slunce. Planeta Země naplno probouzí svou aktivitu.
„O lásce šeptal tichý mech;
květoucí strom lhal lásky žel,
svou lásku slavík růži pěl,
růžinu jevil vonný vzdech.“
Co se dříve o Beltanu dělalo?
Muži a ženy si sundali snubní prsteny, účastnili se rituálu skákání přes oheň a pak si společně užívali lásky. Tradovalo se, že to pomáhá zajistit dobrou úrodu. Milovali se právě na polích, kde měla potom překypovat hojnost úrody. Milenci se často vůbec neznali, nevěděli kdo s kým a to byl právě účel, neboť dítě počaté v tuto noc bylo považováno za posvátný dar od Boha či Bohyně a protože se nevědělo, kdo je otec, starala se o dítě celá vesnice/ komunita.
Tvorba rituálu během období Beltane
- Můžeme šířit lásku
- Zapálit oheň, tančit kolem ohně
- Zdobit se, vzít si krásné šaty, květy do vlasů
- Dělat něco, co nám přinese radost a vnitřní štěstí
- Vyjádříme vděčnost planetě Zemi – za její péči, lásku, za náš život, za naše tělo a za všechno, co nás dělá šťastnými!
„Jezero hladké v křovích stinných
zvučelo temně tajný bol,
břeh je objímal kol a kol;
a slunce jasná světů jiných
bloudila blankytnými pásky,
planoucí tam co slzy lásky.„
Jaké jsou májové Bohyně?
Bohyně Rhiannon
Je mladá, krásná a svůdná. Miluje tam, kde si to usmyslí. Je svobodná a mocná. Jejími zvířaty jsou bílá klisna a zpěvné ptactvo.
Bohyně Lada
Je slovanskou bohyní lásky, krásy, smyslnosti, harmonie a souladu. Je jí zasvěcen měsíc květen a strom lípa.
Co se teď děje v kolektivním poli?
Zesílené energie štířího úplňku a svátku Beltane vytahují na povrch naší sexualitu. Ta se chce uzdravit do svého plného zdraví. Chce, abychom ji přijali takovou, jaká je. Ať je jakákoliv, je přirozená, pozemská a posvátná. Naučme se milovat tedy především sami se sebou. Až dokážeme sami sebe naplnit sebou tak, že naše vnitřní studánky budou plné, teprve potom se můžeme milovat s druhým člověkem.
V článku byly použity informace z knihy: Novodobé ženské rituály/ Lilia Khousnoutdinova/ Kateřina Kramolišová; úryvek z básně Máj/ Karel Hynek Mácha